Víte, že…
- u reiki, stejně jako u jiných obdobných systémů, platí jeden absolutní zákon? Zákon svobodné volby. Nikdo, dokonce ani rodič, nesmí předávat energii někomu, kdo si to nepřeje. Prostě tam, kde není vyžádána. Mnozí tento zákon porušují, mnozí se jej snaží překračovat, ale v takovém případě již nepracují s energií reiki. Těžko říct, co pak vlastně dělají. Mnozí se v takovém případě vzdávají vlastní energie, kterou předávají dál včetně vlastních neduhů a stejně tak mohou ublížit i sami sobě. Je úplně jedno, jak dobré úmysly takový člověk má, protože historie lidstva nás stále poučuje o tom, že z těch nejlepších úmyslů byly spáchány ty nejhorší zločiny proti lidskosti. My (nikdo z nás) nemáme právo rozhodovat za druhé. Co my (kdokoliv z nás) víme, co je pro jiné nejlepší? Zvolí-li někdo sám pro sebe dobrovolně třeba tuto metodu, je to v pořádku. Tuto volbu za něj však nikdo dělat nesmí.
- reiki přijme každý tolik, kolik zvládne? Protože v tomto procesu není předávající léčitelem, ale pouhým zprostředkovatelem. Léčitelem je pouze přijímající. Jen ten, který energii přijímá, se stává aktivním prvkem procesu (i když na nevědomé úrovni). Protože ten, který energii přijímá, tedy jeho tělo, ví nejlépe, kde energii potřebuje a jak ji využít. Zprostředkovatel je pouhou „anténou“, přes niž signál prochází. Ovšem bez antény, přirovnáme-li tento proces k analogovému televiznímu vysílání, si televizi nepustíte. Na druhé straně – anténa za vás televizi nezapne ani nebude přepínat kanály. Nechcete-li tedy koukat na pořady, které někdo někde vysílá, stačí nezapnout přístroj (svobodná volba) a neumožnit tedy příjem signálu.
- reiki nejlépe využije ten, kdo si uvědomí, že žádné reiki nepotřebuje? Že bez reiki může žít. Že nejdůležitější je BÝT, ŽÍT, uvědomovat si sám/a sebe, mít se rád/a, radovat se, být šťastný a že na toto vše máme nezadatelné právo, které si však musíme (tedy nemusíme, když nechceme) nejprve sami uvědomit.