Archiv pro štítek: Anna

Strach má jméno Já

Máte strach? A kdo ho dnes nemá, že? Jsme přímo nakaženi strachem.

Takže co s ním? Bojovat? Přece jsme téměř na každém kroku nabádáni k boji! Proč asi? Aby nám bylo ještě hůř!

Přestaňme bojovat. Strach – to jsme my. Je naší součástí. Jak můžeme bojovat sami se sebou a vyhrát? To nelze. V takovém boji můžeme jedině prohrát. Padnout, protože tam kde my sami jsme poraženými, tam není vítězů.

Zastavme boj. Přijměme svůj strach jako svou součást. Začněme milovat svůj strach, protože tím budeme milovat sebe. Nic jiného nepotřebuje a nic jiného nečeká. Jen naši lásku. Skončeme už s těmi nesmyslnými vnitřními válkami, které nás ničí.

Myslíte si, že je to nesmysl? A vyzkoušeli jste to alespoň? Zkusili jste místo boje svůj strach (tedy sebe samé) milovat? Až to skutečně vyzkoušíte, pak se můžeme podělit o svoje skutečné zkušenosti a ne o dogmata, která se nám jiní snaží vnucovat, a která tolik lidí přijímá, aniž by se nad nimi zamysleli, aniž by si v praxi vyzkoušeli, jestli to tak je opravdu.

Ověřujte. Experimentujte. A teprve na základě vlastních ověřených zkušeností můžete buď potvrdit, nebo zpochybnit.

Můj strachu, rozhodl/a jsem se tě přijmout. Rozhodl/a jsem se tě milovat, jak nejvíc dokážu, protože ty jsi mojí součástí, ty jsi já. Nevím ještě, jak přesně to mám udělat, ale udělám to. Přijímám tě. Děkuji, že jsi.

777

Vize budoucnosti: Prdění ZAKÁZÁNO!

Prdění je neslušné. Prdění obtěžuje ostatní. Prdění vydává odporný zvuk a ještě odpornější pach. Proto se tímto nařízením prdění ZAKAZUJE.

Nemůžete-li ovládnout své tělo, užívejte tabletky PROTIPRD. Kdo bude přistižen, jak prdí, dostane pokutu. Kdo oznámí prdícího, dostane odměnu.

 

Co na tom, že prdění uvolňuje nahromaděné plyny ze střev. Co na tom, že díky prdění poznáme, že něco v trávicím procesu není zcela v pořádku. Co na tom, že se dříve říkalo: Lepší jeden prd, nežli deset doktorů.

Teď už se prdět nesmí.

Dav si žádá život bez prdů. A má ho mít. Aspoň se zabaví a nebude se zabývat podstatnými věcmi. Od toho jsou tu jiní.

A co zdraví? Co s ním? Koho zajímá? Máte tabletky, tak užívejte a buďte rádi, že už nezamořujete prostředí svými prdy. A raději jezte PROTIPRD preventivně. Vyplatí se vám to. Lépe platit za léky, než platit pokuty. Kdo je finančně chytrý, užívá PROTIPRD.

 

Nové nařízení: Kdo oznámí prdící doupě, dostane VELIKOU odměnu.

 

Kde se doupata vzala? Jak je možné, že jsou lidé, kteří chtějí svobodně prdět? Kdo by chtěl něco takového? Proč by měl člověk vědět, že snědl něco, co mu neprospělo? Máme přece spoustu léků na všechno! Nepotřebujeme vědět příčinu. Nač se zabývat příčinami. Uvědomte si jen, že máte prostředí bez prdů!

Kdo prdí, je OUT. Kdo neprdí, je IN. Buďte IN. Buďte moderní. Že nechcete být IN? Každý chce být IN. Kdo není IN, vyřazuje se ze společnosti. Že nechcete být v davu? Jste blázen? Vy máte vlastní názor? Co to je? Buďte IN. Neprďte. Užívejte PROTIPRD!

A že jste někoho udali? Že vás z toho bolí hlava? Nebo srdce? Co na tom. Vemte si tabletky proti bolesti a běžte si koupit něco pěkného za tučnou odměnu. O to jde! Máte na to! Můžete si teď koupit věci, které ještě nemáte! Dokonce i novou skříň, kam nové věci uložíte!

Že máte svědomí? Co to je? My máme léky na všechno! I na svědomí. Běžte. Nakupujte. Udávejte. Berte tabletky. Buďte IN!

Že nejste šťastní? A koho to zajímá? Máte jídlo, máte oblečení, máte práci, žijete mezi stejnými lidmi. Tak k čemu štěstí? Vemte si lék a běžte na nákup!

Ukázka z připravované knihy: 
Vize budoucnosti: PRDĚNÍ ZAKÁZÁNO!

Nevhodné koláče

Zprávy… Reportáž v parném létě s teplotami, které jsou považovány za tropické! A o čem taková reportáž byla? O koláčích. Tedy o propoceném oblečení v podpaží.

Takže nejen, že naše přirozenost se nám na hony už dávno vzdálila a pocení potlačujeme různými prostředky, ale teď už je naprosto nepřijatelné, aby se lidé v horku potili, a tak zdravým způsobem ochlazovali svoje tělo? Co bude příště? Necháme si operativně odstranit potní žlázy, abychom snad někoho neurazili pohledem na zvlhčený oděv? A potom? Pak už se uvaříme ve vlastním těle jenom proto, abychom byli in? Protože potit se je společensky nepřijatelné?

Samozřejmě souhlasím s dostatečnou osobní hygienou, jsem i pro používání deodorantů v rozumné míře, zvláště dají-li se dnes sehnat produkty na bázi bylin. Ale čeho je moc, toho je příliš.

Kam až dojde tenhle hon na čarodějnice, když reportéři (mohu snad říci novináři?) nemají nic lepšího na práci, než šmírovat lidem podpaží?

Opravdu jsme my, kteří se nazýváme lidmi, klesli tak hluboko a tolik jsme se vzdálili lidství, že se budeme stydět za přirozené a velmi užitečné projevy našeho těla? Neříkám, že bychom měli někoho obtěžovat zápachem, pokud bychom se nemyli, ale pocení potřebujeme k přežití!

Už tak se vzdalujeme naší přirozenosti v mnoha směrech a rozhodně nám něco takového neprospívá, ale vše by mělo mít své hranice, a když ničeho jiného, tak alespoň hranice rozumu, kterým se my lidé 21. století tolik oháníme.

Anna

napsáno: 21.7.2015
Z připravované knihy: Vize budoucnosti: PRDĚNÍ ZAKÁZÁNO!

… jako sebe sama

jako_sebe_sama

Proč jsme ve srabu?

Protože jsme zapomněli onu druhou část notoricky známého biblického prohlášení. Protože nás celý život někdo krmí větou (tedy přesněji řečeno: souvětím) či její obdobou: „Nebuď sobec, mysli na ostatní, nemysli na sebe!“

A my se snažíme. Tolik se snažíme být dobrými a nesobeckými lidmi. A co z toho?

Je třeba slyšet a vnímat to celé:

Miluj bližního svého jako sebe sama.

Zřejmě všichni už jsme někdy slyšeli, že máme milovat bližního svého. Že nemáme být sobci. Že máme myslet na ostatní. Že máme dávat přednost bližním. Že… Ještě by se toho jistě našlo mnoho, jak máme projevovat lásku k lidem kolem sebe.

Jistě je v pořádku mít rád lidi a soucítit s nimi. Jistě je v pořádku milovat život a živé bytosti. Jen se jaksi často zapomíná na druhou část onoho prohlášení: JAKO SEBE SAMA.

A ouha. Máme problém. Jakkoliv si myslíme, že kdekdo kolem nás má rád jen sám sebe, bývá tomu přesně naopak, protože míra lásky k sobě určuje míru lásky k ostatním.

Ve chvíli, kdy si právě toto uvědomíme, zjistíme, jak často jsme se mýlili, jak často se mýlíme, pokud jsme přesvědčeni, že onen nehodný člověk má rád jen sám sebe. Pokud připustíme tuto definici, pak je vše obráceně. V takovém případě se nám ukazuje, že mnoho lidí se právě rádo nemá. Soudě tedy podle nelásky k bližním.

Ale tak to je (samozřejmě, že si můžete myslet své – stejně jako já), míra lásky k sobě určuje míru lásky k ostatním. Ono se to nejhůř přijímá ve chvíli, kdy si definici vztáhneme na sebe: Je možné, že ostatní (partnera, děti, rodiče…) milujeme tak málo jako sebe, i když se snažíme je mít rádi moc? I když jim dáváme přednost? I když se jim tolik obětujeme!? Proboha! Možná, že je všechno špatně! Jak je to možné? Vždyť se celý život tolik snažíme, vždyť žijeme podle toho, jak nás vychovávali. Děláme vše, jak nejlépe dovedeme, ale ono to snad není správně?

Ale jistě: Co je vlastně „správně“? Mohli bychom polemizovat. Jenže o to mi teď nejde. Jen jsem chtěla připomenout, že nestačí mít rád (nebo snažit se mít rád) ostatní, když nemáme rádi (skutečně rádi) sami sebe, protože právě ona druhá část (jako sebe sama) určuje míru.

 

Ukazatel zdraví lidstva

 

 

Víte, že je jeden spolehlivý ukazatel zdraví lidstva? Ukazatel zjevný a hospodářsky vyčíslitelný?

Mnozí z nás mají doma domácí mazlíčky, jiní mají hospodářská zvířata, a i ti, kteří nic takového nemají, se učili o zvířatech ve škole (i když tam se nejspíš nic takového neprobíralo), a další občas sledují nějaké dokumenty o přírodě. Ať tak či tak, k ledaskomu se donesla informace, jak poznat, že se zvířetem není něco v pořádku, že je nemocné. Jedním z ukazatelů, který bývá jasně viditelný, je znečištění řitního otvoru. Zdravé zvíře vykoná svou potřebu a je v podstatě čisté. Nemocné zvíře bývá špinavé. To obvykle varuje majitele, že je třeba jednat, zjistit příčinu. Někdy je to jen požití nevhodné stravy a náprava bývá okamžitá, jindy se příčina skrývá a přikročíme tedy k dalším krokům. Každopádně víme, že je třeba jednat, že je třeba se zvířetem něco udělat, že prostě není něco v pořádku.

I my jsme živočichové, kteří vyměšují. Také máme řitní otvor. Jen s tím rozdílem, že my chodíme na toaletu, tam v soukromí vykonáme potřebu a pak použijeme toaletní papír. Byli-li bychom zcela zdraví, vlastně by ani neměl být třeba (nepočítám používání toaletního papíru u žen z jiných důvodů). My, kteří jsme rodiči, známe od svých dětí, dokud byly (či jsou) malé, že často mají zadeček po vykonání potřeby čistý. A co my dospělí? Jak na tom jsme? Jistě nezačneme chodit s holou zadnicí, aby všichni viděli, jestli jsme v pohodě, nebo ne. A to nejen v pohodě fyzické, ale i psychické, protože kdekdo zná ono: „Můžu se z toho posr…!“ a v reálu se nám stává přesně ono proklamované – střeva se nám vyprazdňují bouřlivějším způsobem.

Nemám na mysli, že teď začneme kontrolovat spotřebu toaletního papíru v národním či mezinárodním měřítku nebo kontrolovat nákupy sousedům, ale můžeme na sobě bezprostředně pozorovat, co nám hlásí naše tělo. Ne proto, abychom s každým rychlejším vyprazdňování letěli k lékaři, ale abychom si uvědomili souvislosti. Třeba proto, abychom neopakovali: „To mě pos..!“

Dočasný průvodce

Velmi důležité je právě ono slovo DOČASNÝ, protože úspěch takového průvodce je právě v dočasnosti. Úspěchem je, když si každý člověk jde svou vlastní cestou, když už žádného průvodce nepotřebuje. Neúspěchem by byla závislost. Každý máme svou cestu a je na každém z nás, abychom se na ní sami rozhodovali, aby to nedělal nikdo za nás, a abychom samozřejmě nesli i zodpovědnost za naše rozhodnutí. Dočasný průvodce pomáhá, aby se člověk naučil sám rozhodovat, aby si uvědomil, co vlastně chce a aby dokázal svá rozhodnutí realizovat.

Nejste šťastní? Necítíte se zdraví? Neuspokojuje vás váš život?

V našem životě můžeme změnit mnohé, jen vědět jak na to. Proto je občas dobré přijmout pomoc. V případě zájmu můžete využít osobních konzultací u mě a zvolit mě jako dočasného průvodce na vaší cestě k lepšímu, kvalitnějšímu a šťastnějšímu životu dle vašich představ.

Přeji všem naplněný život dle vlastních představ. Anna

V případě zájmu mě kontaktujte buď emailem: anna.matejkova(zavináč)atlas.cz nebo telefonicky: 777 787 498.

Nevhodné koláče

Zprávy… Reportáž v parném létě s teplotami, které jsou považovány za tropické! A o čem taková reportáž byla? O koláčích. Tedy o propoceném oblečení v podpaží.

Takže nejen, že naše přirozenost se nám na hony už dávno vzdálila a pocení potlačujeme různými prostředky, ale teď už je naprosto nepřijatelné, aby se lidé v horku potili, a tak zdravým způsobem ochlazovali svoje tělo? Co bude příště? Necháme si operativně odstranit potní žlázy, abychom snad někoho neurazili pohledem na zvlhčený oděv? A potom? Pak už se uvaříme ve vlastním těle jenom proto, abychom byli in? Protože potit se je společensky nepřijatelné?

Samozřejmě souhlasím s dostatečnou osobní hygienou, jsem i pro používání deodorantů v rozumné míře, zvláště dají-li se dnes sehnat produkty na bázi bylin. Ale čeho je moc, toho je příliš.

Kam až dojde tenhle hon na čarodějnice, když reportéři (mohu snad říci novináři?) nemají nic lepšího na práci, než šmírovat lidem podpaží?

Opravdu jsme my, kteří se nazýváme lidmi, klesli tak hluboko a tolik jsme se vzdálili lidství, že se budeme stydět za přirozené a velmi užitečné projevy našeho těla? Neříkám, že bychom měli někoho obtěžovat zápachem, pokud bychom se nemyli, ale pocení potřebujeme k přežití!

Už tak se vzdalujeme naší přirozenosti v mnoha směrech a rozhodně nám něco takového neprospívá, ale vše by mělo mít své hranice, a když ničeho jiného, tak alespoň hranice rozumu, kterým se my lidé 21. století tolik oháníme.

Anna

napsáno: 21.7.2015
Z připravované knihy:   Vize budoucnosti: PRDĚNÍ ZAKÁZÁNO!

E-book ZDARMA

ze_dna_ke_stesti

… Tehdy jsem však měla pocit, že jsem na dně. A v tom spočívala má výhoda. O dno se totiž může člověk odrazit…

Před několika lety bych většinu z toho, co si nyní přečtete, ani nevyslovila, natož abych o tom psala. Nejdříve jsem se musela vyrovnat sama se sebou…

Přeji i vám šťastný život, a jestli vás něco u mě inspiruje a pomůže vám na vaší cestě, rozkvetla v mé zahradě další růže.

Děkuji 🙂 Anna
Přejít na Lampionek.cz a ZDARMA stáhnout