Stejně jako mnoho jiných žen ani já nejsem zcela imunní vůči otázkám týkajícím se tělesné hmotnosti.
Už dávno nemám šedesát v pase a moje pozadí se nikdy nedalo nazývat výstavním. No, tedy nikdy nebylo velké, což může být i výhoda, protože ani teď, kdy už dlouho neoblékám konfekční velikost č. 38, stále velké není.
Jako malá jsem patřila spíše k dětem plnějších tvarů, a to nesvádím na genetiku, ale spíše kvůli vydatné stravě a dalším okolnostem.
Také nejsem žádná rozená sportovkyně. Pohyb mám ráda, ale také si ráda zalenoším. Nejvíce mi vyhovuje chůze. Túry, to je moje. Ovšem nepořádám každodenní výpravy do hor, takže ani v tomto směru nejsem přehnaně aktivní.
A zimní období, to je kapitola sama o sobě. Několikrát ve svém životě jsem lyžovala a víckrát bruslila, přesto se ze mne nestal náruživý lyžař ani bruslař. I v zimě mi tedy zůstává chůze.
A chodím ráda. Často dám přednost chůzi před dopravními prostředky i na delší trasy, pokud nijak nespěchám či nemám přepravovat objemnější předměty.
Suma sumárum jsem spíše tvor lenivý, a podle toho také vypadám.
Moje krátké období zapálené kulturistky už mám také za sebou a moje nadšení pro jógu je sice trvalého charakteru, ale přináležejí k němu různě dlouhé či krátké přestávky, někdy čítající i několik měsíců.
Bylo také období, kdy moje tělo rozhodně patřilo k prostorově výraznějším a moje spokojenost … (celý text si můžete ZDARMA stáhnout jako ukázku knihy Korálky na niti aneb Jak jsem vyměňovala kolo u auta )
Autorka návrhu obalu knížky: Veronika Vodičková